Krásný den, moji drazí! Těch pár posledních dní bylo vážně jak na houpačce. I když jsem se snažila zachovat si pozitivní přístup, byla jsem tak vyčerpaná, že mě nakonec dostala vlastně úplná ptákovina a já se rozložila na prvočástice. Ne nadarmo se říká, že k tomu, aby pohár přetekl, stačí jediná kapka. Takže jsem například křičela do telefonu na slečnu, která za tu blbost, co jsem řešila, vlastně až tak nemohla a úplně mě vyděsilo, co ze mě lítalo. Čímž vám dopředu říkám, nepokoušejte se mě rozzlobit, protože to se pak dějí věci :-). Co jsem ale vypozorovala, že na stresové situace reaguje moje tělo pokaždé stejně – začnu se klepat jako ratlík. Někdo se začne potit, někomu se udělají fleky na obličeji, někomu se zajíká hlas. No a já se prostě třesu. Takže jsem se při tom telefonátu klepala tak, že pode mnou v kanclu ujížděla židle a já se bála, že ten telefon spolknu 🙂 .
Copak o to, někdy se zkrátka potřebujeme vyřvat, abychom si ulevili. Jenže pak nastává zásadní problém. Jen málokdo dokáže takovou stresovou situaci zažít a ihned, co skončí, na ni zapomenout a nenechat si jí pod kůží. Většina z nás to v té hlavince pořád má a nenápadně se tím nervujeme ještě celý zbytek dne… a kdyby jenom dne. Vyprávíme o tom bezpráví, které se nám stalo (čímž celou stresovou situaci prožíváme znovu a znovu) a tak nějak masochisticky se v tom rochníme.
Xo, Vaše
50% Complete
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua.